*These must be wistful times in certain circles in Prague, so let's read a little Czech samizdat, shall we?
Milí přátelé a příznivci,
v příloze najdete naše poslední letošní číslo, snad vám přinese něco užitečného či alespoň zajímavého. Těším se, že nám zachováte přízeň i v příštím roce a pěkně zdravím s přáním poklidného zbytku Adventu a požehnaných Vánoc, též i všeho dobrého v příštím roce,
váš poštmistr Jiří Gruntorád
BULLETIN
12/2011
http://libpro.cts.cuni.cz
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ
VÝSTAVA
Výstava Ivo Medka Kopaninského potrvá do 20. ledna 2012.
Všichni jste srdečně zváni každé Po-Čt od 13-17 h, nebo po domluvě!
Knihovna Libri prohibiti, Senovážné náměstí 2, třetí patro.
Těšíme se na Vás!
Videozáznam z vernisáže najdete zde:
http://www.stream.cz/uservideo/631578-ivo-medek-kopaninsky-v-libri-prohibiti
http://www.stream.cz/uservideo/631591-ivo-medek-kopaninsky-v-libri-prohibiti
Videozáznam ze čtení Jiřího Hanáka ze samizdatové antologie Květy blbosti:
http://www.stream.cz/uservideo/631931-jiri-hanak-34-kvety-blbosti-34-v-libri-prohibiti
http://www.stream.cz/uservideo/631959-jiri-hanak-34-kvety-blbosti-34-v-libri-prohibiti
Autorem záznamů je Eda Vacek.
Ve čtvrtek 1. prosince 2011 v 18 hodin se v prostorách knihovny Libri prohibiti uskutečnila beseda s režisérem filmu Černý čtvrtek Antonim Krauzem a Krystynou Krauze, která má velkou zásluhu na uvedení tohoto filmu v Praze. Téma besedy znělo: Jak točit zajímavé filmy o komunistickém období?
Besedy se zúčastnili mj. režiséři dokumentárních filmů o nedávné minulosti Kristina Vlachová a Martin Vadas.
Videozáznam z besedy najdete zde:
http://www.stream.cz/uservideo/636424-cerny-ctvrtek
http://www.stream.cz/uservideo/636435-cerny-ctvrtek
Autorem záznamů je Eda Vacek.
Ve čtvrtek 8. prosince 2011 od 18 hodin přivítala knihovna Libri prohibiti ve svých prostorách řadu příznivců Ivana Martina Jirouse - včetně ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a dcery I. M. Jirouse, Františky -, kteří přišli uctít jeho památku a připomenout si Jirousovu literární tvorbu a bohatou undergroundovou minulost. Zazněly tak některé z jeho básní jak v autentickém přednesu Magorově (z CD Magorovy labutí písně), tak v podání Jiřího Hanáka. Martin Machovec připomněl část tvorby, v níž I. M. Jirous navázal na poezii Egona Bondyho a s jemu vlastním vtipem ji parafrázoval. O hudební stránku se svými improvizacemi postaral Mikoláš Chadima a závěrečným veselým vyprávěním - "jak by se to Magorovi určitě líbilo, kdyby tu byl" - atmosféru uvolnil František Stárek, řečený "Čuňas", mj. reminiscencemi na společné zážitky z New Yorku začátkem 90. let.
Dorota Müller
VYBRANÉ NOVINKY Z NAŠICH FONDŮ
SAMIZDAT
V Táboře a v Jistebnici vydával v letech 1977-1989 samizdaty, bibliofilie a knihy „na zapřenou“ (tj. s fiktivním číslem povolení k publikaci od příslušného národního výboru) tiskař a knihař Jiří Dinda, známý také jako Inka. Svoje nakladatelství nazval příznačně JITROcel. Letos se probíral svými archivy a pokusil se udělat bibliografický soupis, který zachycuje 22 titulů knih a 14 čísel časopisu Studánka (1978-1981). Některé tituly věnoval Libri prohibiti již před dvěma lety, některé se sem dostaly dříve jako dar přátel.
Samizdaty přiváželi do Tábora z Prahy Jiří Novotný a Josef Štogr – ten za svého dvouletého pobytu ve městě vydával navíc autorské samizdatové časopisy Akát (1979) a Obálka (1980). Početná skupina opisovaček rozepisovala knihy na psacím stroji, Jiří Dinda některé tituly fotografoval – téměř vše vázal do kvalitní knihařské vazby, příležitostně výtvarně pojednané.
Jako fotokopii tak vydal např. Doznání od Artura Londona, jako strojopis Morový sloup či Poctu Vladimíru Holanovi od Jaroslava Seiferta, Poslední šlépěje od Jakuba Demla. V JITROcelu vyšlo také několik autorských svazků básní – Vladimíra Oborského, Jarmily Doležalové, Jiřího Dindy, Pavla Roubíčka – s ilustracemi a fotografiemi.
Studánka je nyní komplet a chystá se její naskenování, obsahovala převážně básně jihočeských i dalších autorů. Okruh byl široký, soustřeďoval se částečně kolem amatérského folkového festivalu v Jistebnici. V textu byly použity často grafiky a fotografie Jiřího Dindy a Radka Sedláčka. K táborským aktivitám je třeba ještě přičíst pořádání výstav v tehdy rozestavěném domě Ladislava Cirhana v letech 1979-1980 s přednáškami o moderním a současném světovém umění, s nimiž přijížděla z Prahy Jarmila Doležalová. K okruhu patřila také částečně Jiřina Zemanová, která rozepisovala svoje vlastní básně a vydávala nejméně v letech 1982-1985 literární časopis, resp. edici textů Prostor.
Táborský a jistebnický samizdat nejsou dostatečně zmapovány. Archiv Jiřího Dindy a nyní také Libri prohibiti ukazuje, jak významný byl okruh druhé kultury mimo Prahu.
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE
Libri prohibiti spolupracuje na výstavě v Czech Center New York.
Zpráva Tomáše Vrby z newyorského sympozia a výstavy, na kterou naše knihovna zapůjčila 50 exponátů z vlastních fondů, ve většině případů jde o velmi vzácné až unikátní exempláře samizdatů.
Československý samizdat a jeho odkaz
Pod tímto názvem se ve dnech 10. a 11. listopadu v České národní budově v New Yorku konalo u příležitosti výstavy „Český samizdat jako bojové umění“ mezinárodní sympozium. Zúčastnili se ho Hanna Gaifman, Markéta Goetz-Stankiewicz, Ivan M. Havel, Firoozeh Kashani-Sabet, Wendy a William Luersovi, Martin Machovec, Martin Palouš, Daniela Šneppová, Jáchym Topol, Veronika Tuckerová, Tomáš Vrba, Paul Wilson, Guobin Yang a Matvei Yankelevich.
První panel se soustředil na svědectví pamětníků nezávislé publikační činnosti sedmdesátých a osmdesátých let. Druhý panel nastolil fenomén samizdatu jako předmět zkoumání, ať už z pohledu literární teorie, historie, politologie či teorie umění, třetí pak se zabýval tématem samizdatu ve sféře internetu a otázkou, zda dnes elektronická média hrají v nedemokratických režimech podobnou úlohu jako dříve „papírový“ samizdat.
Bezprostředně po skončení sympozia byla ve výstavních prostorách Českého centra zahájena samizdatová dílna, při níž Jarka Vrbová předvedla s použitím fragmentů originálních svazků, které se nepodařilo do listopadu 1989 dokončit, některá „zaniklá řemesla“.
Výstava sama je určena americké veřejnosti. Kurátorka Daniela Šneppová se nepokoušela o systematické, reprezentativní předvedení československé samizdatové produkce v celé její bohatosti, ale soustředila se především na její kvality výtvarné. Vystavenou kolekci tvoří na 130 titulů nezávislých publikací a dalších exponátů – fotografií, grafických návrhů, dokumentů a psacích strojů.
Sympozium i výstava byly pořádány pod záštitou ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga a bývalého prezidenta České republiky Václava Havla.
Sympozium připravil Tomáš Vrba, který byl i odborným poradcem výstavy.
Výstava potrvá do 12. ledna 2012, přístupná je ve všední dny od 10 do 18 hodin.
České centrum v New Yorku sídlí na adrese 321, East 73rd Street (mezi 1. a 2. Avenue). Další informace a fotografie ze sympozia i z výstavy jsou dostupné na stránkách www.czechcenter.com.
Tomáš Vrba
Národní knihovna České republiky pořádá výstavu Zničené kostely Severních Čech 1945–1989 od 9. 12. 2011 do 21. 1. 2012.
V Památníku národního písemnictví můžete zhlédnout expozici pracovny Ladislava Mňačka.
Veřejnosti je přístupná v rámci pořadů PNP a zájemcům z řad badatelů bude vyhověno po dohodě.
PNP - Pelléova 20/70, Praha 6
15.02. 2011 - 31.12. 2012
Nestává se často v posledních letech, aby příbuzní zesnulých literátů kromě rukopisů či jiných písemností věnovali institucím i jejich věcnou pozůstalost. V případě Ladislava Mňačka se tak stalo. Vdova po tomto významném slovenském spisovateli a novináři Eva Mňačková v závěti odkázala Památníku národního písemnictví v Praze nejen manželovu knihovnu, ale i veškeré vybavení jeho pracovny.
Od 8. 12. 2011 do 1. 4. 2012 je otevřena výstava Rudá muzea, nový výstavní projekt Národního muzea. Věnuje se působení komunistické ideologie na československá muzea v letech 1948–1989 a způsobu, jakým se odrážela v jejich činnosti. Soustředí se na jejich výstavní činnost a také na sbírkotvorné a koncepční aktivity různých typů československých muzeí. Koná se v Národním památníku na Vítkově a potrvá do začátku dubna následujícího roku.
Rudá muzea v úvodu vysvětlují obecné fungování československých muzeí a jejich roli ve společnosti, dále se zabývají komunistickými rituály, symboly nebo dobovou rétorikou a tím, jak se projevovaly ve výstavách a expozicích. Nezapomínají ani na konkrétní příklady interpretací historických témat a výstav, které je naplňovaly. Pozornost je tak věnována husitství, Velké říjnové socialistické revoluci, Mnichovskému diktátu, Slovenskému národnímu povstání a „Vítěznému“ únoru 1948.
V závěrečné části výstavy jsou zachyceny jednotlivé typy muzeí, které před rokem 1989 působily. Jedná se o klasická „kamenná“ muzea, ideologická muzea, síně revolučních tradic a rodné domy. V rámci výstavy je ukázáno nejenom jejich ideologické a výchovné působení, ale také pozitivní role muzeí při uchovávání dokladů dějin 20. století nepoznamenaných ideologií. Zmíněny jsou i některé sbírkotvorné akce (např. dokumentace výstavby socialismu, dokumentace dělnického hnutí nebo dokumentace revolučních proměn venkova), které i přes svůj ideologický základ měly pozitivní vliv na rozvoj a zkvalitnění sbírkotvorné činnosti československých muzeí. Důkazem je například výstava Národního muzea z roku 1976 Stará dělnická Praha.
Vedle předmětů vztahujících se ke Klementu Gottwaldovi, Zdeňku Fierlingerovi, Josefu Hybšovi, dělnickému hnutí a kolektivizaci venkova je ve výstavě prezentována i „odvrácená“ tvář československých muzeí, kdy dokumentovala zamlčovaná a opomíjená témata jako např. československé legionáře, nekomunistický odboj v období 2. světové války nebo každodenní život obyvatel. Výstava je doplněna i krátkými filmovými šoty z výstav a muzeí před rokem 1989.
Redakce časopisu Babylon Vás zve 19. 12. 2011 od 18 hodin k Budymu na hloupý předvánoční večírek a 7. 1. 2012 ve 14:30 k pomníku sv. Václava na tradiční Tříkrálový pochod za monarchii!
Křest KNIHY MOŘÍ od Pavla Zajíčka proběhne v pondělí 19. 12. v 18 hodin v Jerichu.
Café Jericho, Opatovická 26, Praha 1.
Kniha moří vychází v bibliofilském vydání, s originální grafikou Davida Němce a s CD, na němž je záznam zhudebněné části knihy - PZ + DG. Knihu moří Pavel Zajíček napsal v roce 1981 po příjezdu do Švédska. Dosud nebyla nikdy publikována, ani v samizdatu.
PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ DNT
Předvánoční setkání DNT s projekcí video-inscenace hry Václava Havla
POKOUŠENÍ – 1988.
Studio Divadla Na tahu v Paměti, Praha 1, Soukenická 29, úterý 20. 12. od 17 hodin.
Samizdatový celovečerní hraný film, který byl vyroben doslova na koleně. V hlavních rolích Ivan Havel, Dagmar Havlová, Lukáš Hraběta, Jan Kašpar, Petruška Šustrová, Sylvie Krobová, Aleš Duda, Karel Bureš a další.
Vstupné na všechna představení - 200 Kč, sleva pro studenty a důchodce.
Vzhledem k omezenému počtu míst doporučujeme rezervaci vstupenek na:
[email protected], [email protected].
PUBLIKACE A ČLÁNKY
DVD The Plastic People Of The Universe 1969-1985
Patnáct krátkých filmů teď vychází na více než dvouhodinovém DVD The Plastic People Of The Universe 1969-1985. Jsou to prakticky všechny obrazové záznamy, které se dochovaly, počínaje zatím nikdy nezveřejněným dokumentárním filmem uruguayského studenta FAMU Césara de Ferrariho z let 1969-1970. Kvalita je různorodá, od zcela profesionálních záznamů (dokument Jana Špáty z roku 1969, film Josefa Dlouhého Concert z roku 1974) po němé, dodatečně ozvučované záběry osmičkou kamerou. K jednomu z němých filmů natočil 8. listopadu 2011 komentář Ivan Jirous.
Jaroslav Riedel
CD Magorovy labutí písně vychází 12. 12. 2011 u lounského vydavatelství Guerilla Records.
Ivan Martin Jirous – Magorovy labutí písně
Náhlý skon básníka Ivana „Magora" Jirouse, nositele Seifertovy ceny, nedovolil vydat původně plánovaný projekt jeho autorského čtení v původním, rozsáhlejším záměru. Vychází tedy jen jedno CD, na kterém je autor zachycen při čtení své nejzásadnější básnické sbírky, ve Valdicích napsaných Labutích písní. Skoro 80 minut mluveného slova obsahuje všech 183 básní, namluvených s typickou básníkovou dikcí a posléze lehkou alkoholickou zastřeností. Jednoduchý digipack obsahuje řadu básníkových fotografií, průvodní texty Jana Štolby a Jiřího Gruntoráda a rozhovor s vydavatelem, ve kterém Magor osvětluje „zákulisí" vzniku této básnické sbírky.
Ivan Martin Jirous
Magorovy labutí písně
Louny, Guerilla Records, 2011
Ivan Martin Jirous, řečený Magor, je jedním z duchovních otců vydavatelství Guerilla Records. Nebýt jeho, bylo všechno jinak, alespoň u mne a v tomto vydavatelském punktu pak zcela jistě. I proto jsem se s ním po celé ty roky domlouval, že jeho hlas musí zaznít i skrze Guerillu. Projekt Agon Orchestra Magorova summa sice takovým počinem byl, ale chtěli jsme s Martinem udělat i jeho „sólovou“ desku.
Nakonec jsme se domluvili, že vybere básně, které se vztahují k přírodě, a uděláme „přírodní“ nahrávku, kde budou v té které básni zmiňovaní tvorové skutečně zpívat, kuňkat a kdákat. Dokonce jsme s již vybranými básněmi navštívili ornitologa, který všechny ty sluky, čápy, kvíčaly, labutě, kvakoše, puštíky, čejky a krkavce, o kterých se Martin ve své poezii tak rád zmiňoval, měl ve svém zvukovém archivu. Stačilo už „jen“, aby básně načetl Martin, ale to byla ta nejsložitější součást operace. Samozřejmě že spousta termínů z nejrůznějších důvodů, které jsou dnes už zcela malicherné, padla. Takové mělo být to první a hlavní CD a taková dohoda platila ještě před pár dny.
Na druhém – „bonusovém CD“ – měly zaznít kompletně Magorovy labutí písně. Sbírka, kterou se Martin už navždy zařadil na piedestal českých básníků. Společně jsme už nějaké básně dříve nahrávali, ale jen s vlastním čtením před prázdným sálem nebyl Martin spokojený, potřeboval ke své produkci kontakt s publikem. Proto, když jsme se dohodli na tomto nahrávání, chtěl číst před lidmi. Ale já zase potřeboval takové publikum, které nebude nahrávku rušit. Pozval jsem proto na jednu lednovou neděli, kdy bylo divadlo volné, pár zasvěcených přátel, o kterých jsem věděl, že je to zajímá a budou tiše naslouchat, připravil chlebíčky, narazili jsme sud piva, Petr Bohunovský Martina přivezl a parta spřátelených techniků jeho recitaci nahrála. Martin se při čtení posilňoval pivkem, občas ho proložil slivovicí, jak bylo jeho zvykem, a za dvě hodiny bylo hotovo.
Tak prosté to bylo.
A teď si Magorovy labutí písně v autentickém autorově podání můžete poslechnout i vy. Jen mě neskonale a hluboce mrzí, že u jejich vydání Martin už není.
Ale jeho Duch tady s námi bude věčně!
Děkuji za všechno, milý Magore…
Tvůj Lábus
V Lounech 15. listopadu 2011
Vladimír „Lábus“ Drápal
Kruhová obrana
Milan Šimečka
Bratislava, Artforum a Nadace Milana Šimečky, 2011
Legendární knihu československého protikomunistického disentu vydává 17. listopadu Artforum ve spolupráci s Nadací Milana Šimečky, která letos slaví 20 let existence. Poprvé kniha vyšla v samizdatové Edici Petlice v roce 1985, ten samý rok pak v exilovém nakladatelství Index v německém Kolíně nad Rýnem. Text byl napsán jako osobní výzva lidem v totalitním státě, jako povzbuzení pro ty, kteří mohou díky velkým dějinám propadnout panice, že se jejich osobní dějiny v tom obrovském tlaku rozpadnou. Jsme jen beznadějné zrnko písku, nebo na nás na každém záleží, jak bude svět kolem nás vypadat? Jsme jen mlčící většina, hračky v rukou jiných? Dokážeme vystoupit z davu a brát se za svoje věci? Kde vzít sílu a odvahu?
Kniha byla napsána před rokem 1989, v normalizační šedi sovětského komunismu. Přesto je mnohé z této knihy platné obecně. I dnes je strategie kruhové obrany jednou z možností, jak si chránit svoje sny a životy. Nenechat se semlít, semknout se kolem věcí, které je pro důstojnost lidského života nutné ubránit.
O autorovi: Milan Šimečka (1930–1990). Filosof a literární kritik, v padesátých a šedesátých letech vyučoval marxismus a literární estetiku na vysokých školách, po roce 1968 vyloučen z KSČ, v roce 1970 zbaven možnosti vyučovat, od té doby v dělnických profesích. Od konce sedmdesátých let soustavně perzekvován, v roce 1981 strávil téměř rok ve vyšetřovací vazbě. Po roce 1989 se stal poradcem prezidenta Václava Havla.
Nejvýznamnější texty: Obnovení pořádku (1978), Kruhová obrana (1985), Konec nehybnosti (1988)
Opoziční proudy v české společnosti 1969–1989
Milan Otáhal
Praha, Ústav pro soudobé dějiny, 2011
Po dlouholetém výzkumu nyní autor předkládá souhrnnou monografii o opozičním hnutí, v němž rozlišuje dvě etapy: do vzniku Charty 77, v níž hlavními nositeli a reprezentanty opozice byli exkomunisté, bývalí členové Čs. strany socialistické a radikální studenti, a hegemonem v etapě druhé představitelé kulturní opozice s programem obrany lidských a občanských práv, od roku 1986 pak vzrostl vliv početných nezávislých iniciativ s radiálním politickým programem. Kniha je vybavena rozsáhlým poznámkovým aparátem a jmenným rejstříkem.
Cestami kulhavého Jákoba
Milan Balabán
Praha, Torst, 2011
Deníky významného českého hebraisty, evangelického teologa, religionisty a básníka z let 1982–85 přinášejí mimořádně cenné svědectví jak o životě české inteligence v časech normalizace, tak o osobních dramatech svého autora. Milan Balabán byl na začátku normalizace zbaven státního souhlasu k vykonávání duchovní činnosti a dvacet let pracoval v dělnických profesích. Po podpisu Charty 77 žil pod neustálým policejním tlakem. Kniha vydává bezprostřední svědectví o době i o mnoha známých lidech v ní žijících.
Život v pravdě aneb Lhaní z lásky
Jiří Gruša
Brno, Barrister & Principal, 2011
Život v pravdě aneb Lhaní z lásky je autobiografické vyprávění, kterým se Jiří Gruša vrací do češtiny jako svého literárního jazyka.
Je to fabulovaná vzpomínka na riskantní lásku mladého maturanta k vlastní profesorce. Příběh o tom, jak bylo potřeba lhát, aby se dalo žít i v neveselých časech. Grušův nový text doprovázejí dvě starší povídky Salamandra a Pěší ptáci, napsané jako poslední české práce poté, co byl autor zbaven občanství a nesměl se vrátit domů. U nás dosud nebyly zveřejněny. Tato kniha je tedy literární oblouk, který proměňuje odchod v návrat a smutek v radost nad chodem života, který nemusí končit tragicky.
Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967
Martin Franc, Jiří Knapík
Praha, Academia, 2011
Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů. Autoři zde mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí dobových pojmů a výrazů, prostřednictvím hesel a sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa.
Rozděleni minulostí
Vytváření politických identit v České republice po roce 1989
Adéla Gjuričová, Michal Kopeček, Petr Roubal, Jiří Suk a Tomáš Zahradníček
Praha, Knihovna Václava Havla, 2011
Kolektivní monografie pětice renomovaných historiků, reflektující krystalizaci politicko–kulturního klimatu české společnosti po roce 1989.
Autoři zkoumali formování české politické kultury a politicko-kulturních identit po roce 1989 - a zjistili, že polistopadovou politiku neštěpí v první řadě různé ideologie, nýbrž že je „rozdělena minulostí“. Mnohovrstevnatá role, již v české politice hrála a dodnes hraje reflexe minulosti (a to nejenom té komunistické), je také námětem této publikace. Hledání a vytváření politických tradic a tím i obrazů minulosti totiž nebylo arbitrární ani náhodné. Někdy tkvělo hluboko v předcházejícím vývoji dané politické skupiny, někdy v tom, kdo s kým seděl v kanceláři nebo ve vězení, jindy vyplývalo z pragmatiky politického boje. Minulost vytvořila pevné vazby - a na nich k minulosti budovali svou identitu všichni významní aktéři dobové české politiky.
Kinematografie zapomnění
Počátky normalizace ve Filmovém studiu Barrandov (1968–1973)
Štěpán Hulík
Praha, Academia, 2011
V úvodu knihy zachycuje autor krátkou etapu pražského jara a úspěchy, jichž se domácím filmařům podařilo v této době dosáhnout nejen přímo na poli uměleckém, ale i v širší oblasti společenské. Popisuje, jak konkrétně se vpád okupačních armád a následné změny ve vedení strany a státu podepsaly na filmové výrobě – věnuje se řadě tzv. „trezorových“ filmů, které už ve své době nesměly být uvedeny do kin, stejně jako snímkům rozpracovaným, ale ve své době již nedokončeným, nebo dokonce vůbec nerealizovaným autorským záměrům slavných tvůrců. Zachycuje konec „nové vlny“ i osudy jednotlivých filmařů řazených do tohoto proudu v prvních normalizačních letech, popisuje mechanismus čistek v domácím filmu na počátku sedmdesátých let a vykresluje portréty novému režimu loajálních tvůrců. Podává také obraz tohoto „nového“, „obrozeného“ československého filmu spolu s konkrétními filmovými tituly charakteristickými pro první etapu normalizační éry.
Reportáž z pohřbu Ivana Martina Jirouse natočila pro pořad Reportéři ČT Monika Elšíková.
Na pohřeb undergroundové legendy Ivana Martina Jirouse přijely do Kostelního Vydří stovky lidí. Pokud může být funus veselý, byl to funus Ivana Martina Jirouse. S undergroundovou legendou se na Vysočinu přišlo rozloučit nejméně tisíc lidí. Magorovi by se to podle jeho kamarádů určitě líbilo, chvíle hlubokého smutku střídal zpěv a smích. Reportáž naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/211452801240046/
Osudy umělce, performera a univerzitního profesora Milana Kohouta na vlnách Českého rozhlasu.
V pětidílném pořadu Osudy poznáme umělce, performera a amerického univerzitního profesora Milana Kohouta. Ve vyprávění se vrací k undergroundové kultuře komunistického Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech a ke své emigraci do Spojených států.
Více informací naleznete zde: http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/981538
Záznam vysílání naleznete zde: http://hledani.rozhlas.cz/iradio/?p_po=839
Blog o Mašínech: http://masinerie.blog.idnes.cz/
Cílem blogu je vnést do vyhrocené diskuze o odbojové skupině bratrů Mašínů prostá fakta. Policejní záznamy, přepisy rozhovorů, vyjádření politiků, mediální dopad a další. Nepřikláníme se na žádnou ze stran. Chceme vytvořit racionální prostředí k veřejné diskuzi.
ÚMRTÍ
† 20. listopadu 2011 zemřel Pavel Ambrož alias Homér, ikona brněnského undergroundu, bohém, básník a textař.
Pavel „Homér“ Ambrož se narodil v roce 1964 a žil v Brně-Řečkovicích. Je jednou z legendárních postav brněnského normalizačního undergroundu. Jeho verše jsou podivuhodnou směsicí tradiční gellnerovské lyriky se syrovým obsahem. Svou poetikou okouzlil i J. A. Pitínského, který Homérovy texty zařadil do antologie Uprostřed průmyslové noci (Větrné mlýny, 1996). Roku 2002 vyšla Homérovi v nakladatelství Dauphin sbírka Moruše.
† 23. listopadu 2011 zemřel ve věku 81 let RNDr. Václav Durych, syn významného spisovatele Jaroslava Durycha. O zprávě informoval katolický zpravodaj Duše a hvězdy. Na serveru Duše a hvězdy můžete nalézt starší články zesnulého autora, v nichž mimo jiné rozebírá dílo (které také vydával v samizdatu) a odkaz svého otce (seriál Katolická cesta Jaroslava Durycha).
VÝROČÍ
† 24. listopadu 2010 zemřel Jan Wiener, letec RAF z druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu.
* 28. listopadu 1931 se narodil Ladislav Řezníček, spisovatel, exulant, zakladatel norského exilového nakladatelství Biblioscandia. Jeho publikace byly vícejazyčné, se zaměřením na propagaci české kultury v norské, anglické, italské a německé jazykové oblasti.
* 9. prosince 1926 se narodil Václav Jaroslav Karel Pinkava, píšící pod pseudonymem Jan Křesadlo, spisovatel, básník, psycholog, exulant a polyhistor českého původu.
† 11. prosince 2010 zemřel Vladislav Zadrobílek, básník, nakladatel a hermetik.
13. prosince 1981 - 30. výročí zavedení stanného práva v Polsku.
Prosinec 1981 se nesmazatelně zapsal do stránek polského historického kalendáře. Po více než 15 měsících legálního působení nezávislých odborů Solidarita a s tím spojené (relativní) svobody v zemi se stále slábnoucí komunistická vláda v Polsku pod vedením gen. Jaruzelského rozhodla k protiúderu.
Počínaje půlnocí z 12. na 13. prosince 1981 začal v Polsku platit výjimečný stav – od permanentní přítomnosti armády v ulicích, připravené potlačit jakýkoli odpor, přes masové zatýkání a několikaměsíční internace „odpůrců socialistického zřízení“, po zásahy do každodenního života celé společnosti (jako např. zákaz vycházení po 22. hodině nebo vypnutí soukromých telefonních linek na celé týdny).
Protesty Poláků proti mocenské zvůli měly krvavou dohru. K nejtragičtějšímu potlačení odporu stávkujících dělníků došlo 16. prosince 1981 ve slezském uhelném revíru. Devět horníků na dole „Wujek“ bylo zabito; bezpečnostní složky zasahovaly proti demonstrujícím občanům v různých městech po celý prosinec. Obětí – raněných i mrtvých – přibývalo. K oficiálnímu zrušení výjimečného stavu došlo v polovině roku 1983. Komunistická moc však už nebyla schopna pevně udržet moc ve svých rukou a během několika let, v polovině roku 1989, se totalitní systém v Polsku zhroutil.
* 21. prosince 1919 se narodil Ivan Blatný, český básník a překladatel, exulant, člen Skupiny 42.
* 21. prosince 1926 se narodil Arnošt Lustig, český židovský spisovatel a publicista, žil v exilu.
* 29. prosince 1888 se narodil Josef Beran, český římskokatolický teolog a duchovní, arcibiskup pražský, žil v římském exilu.
* 31. prosince 1902 se narodil Jan Čep, český spisovatel, překladatel katolické orientace, exulant.
Bulletin Libri prohibiti připravuje Vít Krobot a Jarmila Štogrová ve spolupráci s Viktorem A. Debnárem a Dorotou Müller.
Nihil obstat Jiří Gruntorád
Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:
Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.
Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286,
BIC (SWIFT): BACXCZPP
IČO je 45247048.
Děkujeme!
Zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 10.0.1415 / Virová báze: 2108/4081 - Datum vydání: 14.12.2011
